Vtip: Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní…

Vtip: Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní…


Prvňáčci jsou poprvé ve škole a paní učitelka se ptá: "Děti, a kdopak ví, kolik je 1+2?" Nikdo nic neříká. "Nemusíte se stydět přihlásit." pořád se ikdo nehlásí. "Opravdu nikdo neví?" Přihlásí se malá holčička: "Já nevím kolik je 1+2, ale vím, že je to určitě stejně jako 2+1, jelikož sčítání jest na tělese reálných čísel komutativní."

Další povedené vtipy

Další povedené vtipy

Přijde dědeček do bordelu a říká:
"Já bych chtěl nějakou obzvláště mladou holku."
"Ale jistě pane, my tady máme samé mladé děvky."
Dědečka to neuklidnilo a říká:
"Ále já bych chtěl vážně hodně mladou."
"Ale jistě, ona za chvíli přijde."
A dědeček na to: "Tak ona už dokonce chodí?"

Policajt podává náčelníkovi hlášení po noční směně: "A ještě nás obtěžovala jedna kurva..."

"Doufám, že jste ji ignorovali!"

"Ano, já dvakrát a kolega třikrát."

"Představěj si, Kohn, já vám takhle jednou sedím v zahradní restauraci, když si vtom ke mně přisedla taková pěkná dívenka. Tak jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, potom jsme navštívili kino, odtud jsme přešli do baru na skleničku, pak jsem ji pozval k sobě domů a tam jsme se třikrát, představěj si, Kohn, třikrát jsme se pomilovali."
"Já jim úplně věřím, že seděli v zahradní restauraci, i to, že si k nim přisedla dívenka (i když, chudinka, asi musela mít šedej zákal), věřím jim i to, že byli spolu na zmrzlině, i u nich doma, věřím jim i to, že se spolu třikrát pomilovali, ale co jim nemůžu věřit, Roubíček, nemůžu jim věřit to, že byli spolu v kině!"
"Himlhergot, Kohn, když mi věřej, že jsem ji pozval na večeři, pak jsme šli k cukráři na zmrzlinu, že jsme šli do baru, pak jsem ji pozval k sobě domů a dokonce i to, že jsme se tam třikrát pomilovali, proč mi ausgerechnet nevěřej, že jsme byli spolu v kině?!"
"To když voni, Roubíček, ještě mohli třikrát, to ještě žádný biografy neexistovaly."

Zbožný farmář mající hospodářství, ženu a děti spokojeně žije na svém pozemku nedaleko Jerusalema. Jednoho dne se však kolem přežene ošklivá epidemie a jeho manželka zemře. Farmář se pomodlí a hospodaří dál. Netrvá však dlouho a jeho děti umírají na černý kašel. Ani teď však neztrácí dobrý muž svou víru a smiřuje se s osudem. Proto když se přižene velká voda a zničí mu celé hospodářství, sbalí si zbytek svých věcí do uzlíku, naloží je na osla a vydává se na cestu. Nedostane se však daleko, když pojednou z čistého nebe sjede blesk a zabije mu osla. To už muž nevydrží, padá na kolena a křičí: "Pane Bože, co jsem Ti udělal, že mne tak trestáš!?" A shora se ozve: "Ale, nějak mě sereš nebo co."

Vítají nového ředitele: "Tak vás tady vítáme, už jsme o vás mnoho slyšeli…"

"Tak moment, pánové! Asi jste zapomněli, že už bylo několik amnestií!"

Řidič na přechodu zabrzdí až na poslední chvíli a málem srazí chodkyni. Vyleze z auta a když ženu spatří, zalekne se: "Nejste vy náhodou Lucie Bílá?"
"Ne, to nejsem," rozčiluje se ženská, "bílá jsem jen proto, že jste mě pořádně vylekal..."

Zvoní v železářství telefon:
"Manžel mi koupil podprsenku, přijdu si ji vyměnit."
"To máte ale špatné číslo."
"Právě proto si ji přijdu vyměnit!"

Blondýnka stojí na náměstí a najednou uskočí o krok stranou."Co se děje?" diví se kamarádka."Ale, zdálo se mi, že padá letadlo – tak jsem mu chtěla uhnout…"

Špatná zpráva: "Vaše žena utekla s vaším nejlepším přítelem."
Dobrá zpráva: "Ubyli dva lidé, kterým je třeba kupovat vánoční dárky."