Vtip: V šatně krytého bazénu se převlíká…

Vtip: V šatně krytého bazénu se převlíká…


V šatně krytého bazénu se převlíká 8-letá holčička a 35-letá žena. Najednou se holčička podívá paní na klín a říká jí: "Paní, co to máte mezi nohama?" "To jsou chlupy holčičko, až budeš velká, tak ti narostou taky!" "A nevadí vám to při souloži?"

Další povedené vtipy

Další povedené vtipy

Chuck Norris neslaví Vánoce. Vánoce oslavují Chucka Norrise.
Známý český cestovatel potkal v Keni starého známého. "Tak co, Jacku, čím se pořád živíš?" "Obchoduju s černochy." "A co prodáváš?" "No vždyť jsem říkal, černochy."
Slečna k panu Novákovi: "Nešel byste na kafe?" "Ano, rád." "Tak běžte a neotravujte tady!"
Proč se blondýna klepe u počítače zimou? Protože si neumí zavřít Windows.
Dva mladíci si povídají: "Táta měl pravdu, když mi říkal, že do toho erotického klubu nemám lézt. Prej tam jsou věci, které bych neměl vidět." "Prosím tě, a co jsi tam viděl?" "Tátu."
"Mám ve třídě třicet hlupáků!" nadává učitel. "Tčicetjedna!" povídá Pepíček. "Ty drzej fakane, okamžitě běž na chodbu!" "Abyste měl pravdu, co?"
Přijede Čech poprvé k moři. Sedí na břehu, kouká do dálky a do vody neleze. Když se ho ptají, proč si nezaplave, praví: "Já si rád zaplavu, akorát si počkám, až přejdou ty vlny."
Odpovědi studentů počítačových škol na otázku, kolik je 2*2? Student 1. ročníku: 4, bez přemýšlení Student 2. ročníku: 4, přesně, po chvilce přemýšlení Student 3. ročníku: vezme kalkulačku, zmáčkne pár tlačítek a odpoví 4 Student 4. ročníku: napíše program se sto řádků, odladí jej, spustí a odpoví 4.0e+00 Student 5. ročníku: navrhne nový programovací jazyk, který je jako stvořený na takové úlohy, implementuje jej, napíše program, spustí jej a odpoví: 4, ale pochybuju, že jsem včera v noci odladil všechny chyby ... Student před státnicemi: pláče: "Proč si myslíte, že musím znát všechny ty zavšivené konstanty zpaměti!"
V osmašedesátém utekl Kohn do Německa. Nedařilo se mu najít práci až jednou v Mnichově uviděl reklamu Roubíček a spol. - prodej chladniček. Vešel do obchodu a nechal se ohlásit u šéfa. Zjistil že je to jeho bývalý spolužák, který utekl již ve čtyřicátémosmém. Zavzpomínali na staré časy a po chvíli Roubíček povídá: ˝Poslouchaj Kohn, co ho ke mě přivádí?˝ ˝Ale hledám nějakou práci. Nenašlo by se něco u nich?˝ ˝No to vědí, konkurence je tvrdá, ale že jsou to oni, měl bych místo obchodního zástupce pro Grónsko. Berou to?˝ ˝No jasně, práce jako každá jiná.˝ Po měsíci přišla od Kohna objednávka: ˝Objednávám jednu chladničku metr krát metr krát dva metry.˝ V podniku z toho bylo trošku zděšení, ale kšeft je kšeft a tak chladničku vyrobili a odeslali do Grónska. Další měsíc přišly peníze a objednávka na pět kusů chladniček metr krát metr krát dva metry. Opět vyrobili a zaslali do Grónska. Po měsíci přišel telegram: ˝Objednávám dvěstě chladniček metr krát metr krát dva metry, peníze vezou sebou.˝ Když Kohn přiletěl z Grónska a dostavil se do kanceláře k Roubíčkovi tak ten mu povídá: ˝Teda Kohn, že jsou kšeftman to jsem věděl, ale jak dokázali ukecat Eskymáky aby si kupovali chladničky, to je mi teda divný?˝ Roubíček s úsměvem odpoví: ˝Vědí co mi to dalo práce je přesvědčit, že je lepší souložit při mínus pěti stupních Celsia než při mínus čtyřiceti?˝